Chrám matky Boží v Paříži

20. srpna 2015 v 16:45
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Autor:
Victor Hugo byl francouzský dramatik, básník, prozaik a esejista a také se věnoval politice. Patří k vrcholným představitelům romantismu. Narodil se 26. února 1802 v Besançonu v době, kdy byl ve Francii na vrcholu Napoleon. Po celý Hugův život se v jeho zemi často střídali vlády. Rodina se neustále stěhovala, díky otci, který byl důstojníkem v Napoleonově armádě. Dokud matce nedošla trpělivost. Matčiny názory podporující krále a katolická výchova ovlivnily smýšlení i ranou tvorbu Victora Huga. Až po revoluci v roce 1848 začal Hugo podporovat republikány. Do politiky vstoupil v roce 1845, když stál na straně Ludvíka Bonaparta, v revolučním roce byl zvolen do parlamentu. Brzy se stal odpůrcem Napoleona III., syna Ludvíka Bonaparta. Po jeho úspěšném převratu, byl Hugo nucen v roce 1851 odejít do exilu. Přes Brusel a Jersey se dostal na ostrov Guernsey. Do Paříže se vrátil až v roce 1870, když byl Napoleon III. poražen Prusy. Hugo se přidal na stranu Komuny. Od poloviny 70. let působil jako senátor.
Hugo se v roce 1822 oženil s Adéle Foucher a měli společně pět dětí. Zemřel 22. května 1885 jako uznávaný a oblíbený básník. Pohřben je v pařížském Panthéonu.
Jeho díla:
  • básnické sbírky: Legenda věku
  • román: Bídníci, Devadesát tři, Dělníci moře
    Vliv na jeho dílo: sila i slabost lidské vzpory
    Inspirace: utlačovaní lide, bojující lidé, bojující země, bojovná duše
    Kritika a její proměny:-
    Další autoři a jejich díla:
    Světoví autoři: Čeští autoři:
    Stendhal-(Červený a černý) Karel Hynek Mácha (Máj)
    Alexandr Dumas (Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo)
    Obecná charakteristika:
    Doba: středověká Paříž za vlády Ludvíka XI. (náměstí Gréve, Dvůr divů, Notre-dame..)> 15. století
    Politická situace:-
    Literární forma, druh: próza, epika
    Literární žánr: romantický historickýromán
    Jazyk:
    -er-forma (autor oslovuje čtenáře)
    -spisovný jazyk i nespisovný (u nižší společnosti př. loupežnická hantýrka)
    -přímá řeč
    -slohový postup: vyprávěcí, popisný
    Kompozice: chronologická
    Hlavní téma: nešťastná láska s tragickým koncem
    Narážky: kritika pokrytectví
    Román Chrám Matky Boží v Paříži je klasickým romantickým dílem. To znamená:
  1. Děj se odehrává v minulosti, v Paříži koncem 15. století. Tedy ve středověku, který byl pro romantiky přitažlivý svou temností.
  2. V románu se objevuje také řada postav z okraje společnosti- zlodějíčci, tuláci, prostitutky, cikáni a především hrbáč Quasimodo, kterým společnost pohrdá pro jeho děsivý vzhled. Je vyvrhelem a má tajnou minulost. Esmeralda je díky cikánskému zjevu zase exotická.
  3. Hugo pracuje s kontrasty. Na pohled nepěkný Quasimodo je krásný vnitřně. Stejně tak Esmeralda. Prostředí zlodějů a prostitutek, ve kterém vyrůstala, silně kontrastuje s jejím mládím (?), krásou a především mravní čistotou.
  4. Také katedrála Notre-Dame je pro její velkolepost, neobvyklost a určitou magičnost romantické.
    V románu jsou realistické prvky:
  1. Řada postav reálně existovala. Byl to král Ludvík XI., tak básník Pierre Gringoire i kapitán Phoebus de Chateaupers.
  2. Reálné je i historické pozadí včetně popisu inkvizičního procesu a také Notre-Dame je skutečné místo.
  3. Jazyk je přizpůsoben reakčnosti postav. Jednotlivé postavy mluví podle své stavovské příslušnosti, spodina tak používá výrazy, učenci i latinu …
    Hlavní postavy:
    Quasimodo-Byl znetvořený- malý, s hrbem, jednooký a nahluchlý (za což mohli zvony). Pro jeho vzhled se jej lidé štítili a on jimi pohrdal. Respektoval, ale kněze Claudia Frolla, který se jej kdysi ujal, byl mu oddaný. Ten mu dovolil dělat zvoníka u Matky Boží. Typický romantický hrdina- osamělý a znetvořen, přesto schopný soucitného čistého činu (zamiloval se do Esmeraldy). Odpuzující zevnějšek kontrastuje s jeho čistou duší.
    Claudius Frollo-Kněz (arcijáhen) v Chrámu Matky Boží a hlavní záporná postava. Byl velmi inteligentní i vzdělaný a toužil po nekonečném poznání, lákaly jej i zakázané vědy alchymie a černá magie. Vychovával svého bratra Jana i postiženého Quasimoda. Kněz je rozpolcený láskou k Bohu a láskou k ženě, z čehož se vyvine posedlost. Kvůli neopětované lásce k Esmeraldě začne konat zlo a naschvály.
    Esmeralda- cikánka, která vystupuje se svou kozou Džálí v ulicích. Svou krásnou upoutá spoustu mužů. Zamiluje se do ní kněz Frollo, později Quasimodo. Chvilkovou láskou zaplane i Pierre Grigoire. Je obětí Frollovi vášně, protože ji nemiluje. Lásku chová k sukničkářovi Phoebusovi de Charteaupers, kapitánu gardy. Hledá svou matku.
    Pierre Gringoire- Básní, filozof, tulák. Omylem se dostane v noci do čtvrtě tuláků, kde musí buď zemřít nebo si ho má vzít nějaká zdejší žena. Esmeralda se slituje a vezme ho, čímž mu zahrání život. Manželství je jen platonické. Zamiluje si kozičku Džálí.
    Phoebus de Chateaupers- Kapitán gardy a milovník žen. Zpestřením před svatbou s bohatou měšťankou je pro ně románek s Esmeraldou, která si k němu utvrdí svou lásku. Kvůli tomu je taky málem zabit frolem.
    Kajícnice- Nenávidí cikány, protože jí vzali dcerku, kterou velmi milovala. Stala se z ní kajícnice a 15 let je zavřená v tzv. Myší komůrce. V den její smrti se dozvídá se Esmeralda je její dcera a snaží se jí vši silou ochránit před šibenicí.
    Obsah:
    Autor vykresluje atmosféru města s jeho obyvateli různých stavů i charakteristická místa, především katedrálu Notre-Dame, kde pracuje jako zvoník Quasimodo, který je oddaný Frollovi. Pro něj se pokusí ukrást krásnou Esmeraldu. Únos je překažen Phoebus de Chateaupers, do kterého se cikánka zamilovává. Po směsném soudu, čeká zvoníka trest na pranýři.
    Po dlouhém mučení má zvoník žízeň a jediná Esmeralda mu přinese vodu, přičemž se dokáže dotknout jeho lidskosti. Mezitím Esmeralda zahraňuje básníka Pierra Gringore, kterého si podle pouličních zvyků vezme za manžela čtyři roky. Jde o platonické manželství. Frollo začíná bláznivě milovat Esmeraldu. Jednoho dne si Phoebus domluví schůzku s cikánkou a jdou do komůrky, kde je napaden knězem, ale vina se svedena na Esmeraldu, jelikož Frollo zmizí, než přijdou vojáci a Esmeralda je v šoku. Nejdříve se myslí, že kapitán zemřel, a tak je cikánka odsouzena k smrti, ikdyž se později ukáže, že Phoebe zemře. Když je na šibenici, zahraňuje ji Quasimodo a odnáší ji do chrámu Matky Boží, kde je tvz. azyl. Esmeralda chvíli žije v komůrce ve chrámu, kde se seznamuje s Quasimodem. Kněz se ji zde pokusí znásilnit, ale je Quasimodem zastaven. Následně je azyl zrušen králem Ludvíkem IX a cikánce zbývá poslední noc v katedrále než si pro ni dojdou. Proto se dají dohromady Frollo s Gringoirem, posbírají tuláky, kamarádíčky zloděje a pokusí se ženu vysvobodit. Noční dobývání chrámu je s tíženo zvoníkem a ukončeno příjezdem vojáků v čele Phoebusem. Přesto potom vojáci hledají cikánku, ale v komůrce není. Ven ji vyvedli kněz a básník. Následně z člunu vybíhá básník s kozičkou a Esmeraldu nechá napospas knězi. Ten se ji na náměstí snaží vnutit svou lásku, ale neúspěšně. Proto se ji rozhodne udat. Nechá ji podržet kajícnicí, která nesnáší cikány. Náhodou se dozví, že Esmeralda je její dcera a ukryješ. Jenže dcera je zamilována, a když uvidí svou lásku, začne na ni křičet a tím se prozradí. Matka se jí snaží chránit děj se co děj, ale nepodaří se jí to a je zabita. Za pár chvilek oběsí i Esmeraldu. Frollo sedí na věži chrámu a propuká v něm smích, což Quasimodo neunese a shazuje ho na zem, kde umírá. Zvoník bere její mrtvolu a ukrývá ji. Až uplyne nějaký čas, nacházejí se dvě kostry, přičemž jedna ovinuje druhou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama