Farma zvířat

20. srpna 2015 v 16:43
Farma zvířat
George Orwell
Autor:
Eric Artur Blair (25. června 1903 Motuharu, Bengálsko-21. ledna Londýn), známější pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem.
Narodil se v Indii. S matkou se přestěhoval do Anglie. Mladý Orwell vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Po roce 1936 se Orwell jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války. Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: "Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu."
Jeho knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy. Pracoval pro BBC.
V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely v exilových nakladatelstvích.
Světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984, popisující nehumánnost totalitních ideologií.
Zemřel na tuberkulózu.
Jeho díla: Válečný deník, Nadechnout se, Na dně v Paříži a Londýně …
Vliv na jeho dílo:Orwell se během pobytu s ruským novinářem Zamjatinem, kde se inspiruje jeho tvorbou. Poznává poměry v totalitním Rusku, na které reaguje svou tvorbou. Jeho tvorba je kritikou totalitních režimů (komunismus, fašismus).
Inspirace: Inspiroval se dobou stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje, jak funguje.
Kritika a její proměny: V době vydání nebyla kniha příliš oblíbená, až za pár let dostal za ni uznání.
Další autoři a jejich díla:
Světoví autoři sci-fi- 20. století: Čeští autoři:
Isaac Asimov- Já, robot Ludvík Souček- Cesta slepých ptáků
Arthur C. Clarke- Vesmírná odysea Karel Čapek- R.U.R.
Robert A. Heinlein- Hvězdná pěchota
Ray Bradbury- sb. Marťanská kronika
Obecná charakteristika:
Doba- vznikla během 2. světové války (1945)
Politická situace- stalinismus
Roce 1945 (u nás) se moci pomalu ujímají komunisté, nastupuje politický tlak, proto bylo jeho dílo Farma zvířat hned po vydání zakázáno (1946-přeložil Jiří Havelka, nakladatelství I.L. Kober). K nám se znova krátila v roce 1981.
Literární forma, druh: próza, epika
Literární žánr: * antiutopický román- (antiutopie je opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezovaní osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem.
*alegorická bajka- příběh kratšího rozsahu, zvířata zde vystupují jako lidé
Literární směr: Světová literatura 20. století -tvorba s prvky sci-fi (neskutečné světy, mimozemské civilizace, fiktivní vize budoucnosti a vědy, stinné stránky technického pokroku; otřesné vize totalitní společnosti, utopie (ideální svět) a antiutopie (svět, kde je všechno špatně)
Jazyk:
-spisovný, použity i odborné termíny ( animalismus, komplexní myšlení, apatie)
-mnoho slov se socialistickým zabarvením (Liga mládeže, Sportovní výbor)
-vyprávěno v er-formě (3. osoba)
-vykytují se- metafory- psi jako tajná policie, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející maso, prasata jako nejchytřejší zvířata
-archaismy (př. senoseč, báchorky)
-slohový postup- vyprávěcí a popisný
-personifikace v celém díle
-přímá i nepřímá řeč
Kompozice: chronologická, rozděleno do kapitol (10)
Hlavní téma: Na začátku může být dobrá myšlenka, ale když se někteří dostanou k moci, ztrácí všechny zásady a snaží se hrát pouze ve svůj prospěch. Jde jim o moc a majetek, a toho všeho se snaží dosáhnout i přes "mrtvoly". Tím pádem si mění pravidla podle svého. Kritika komunismu a Sovětského svazu, zvláště lidí, kteří jsou u moci a zabíjejí, zneužívají a obelhávají ostatní. Autor předpověděl spoustu událostí v SSSR a ve východním bloku Evropy.
Narážky na totalitní režim:
  • Sedmero přikázaní pro zvířata
  • Prasata jsou vedoucí (vyvýšení jedinci)
  • Veřejné popravy (pro nic za nic, zvířata se mezi sebou udávají a pořádně neví proč a za co)
  • Lhaní zvířatům o situaci (ty tomu slepě věří)
  • Nový směr- animalismus
  • Postupný růst přísnosti, nátlaku a pravidel
  • Reálný obraz situace je horší než to, co mají zvířata "nakukané" v hlavách a čemu věří
    Hlavní postavy:
    Napoleon- prase, nejchytřejší, ale nejmazanější podvodní, zrádce, pokrytec, prospěchář
    Kuliš- chytré prase, čestný, má dobré nápady
    pan Jones- původní majitel farmy, alkoholik
    Boxer- kůň, největší dříč, idealista, čestný, poctiví
    Pištík-prase, pravá ruka Napoleona, výřečný, lhář
    Major- inteligentní kanec
    Molina- klisna, ráda se parádí
    Obsah:
    Když Major umíral na Panské farmě v Anglii, svolal si ostatní zvířata a povídal jim o tom, jak je lidé na statku trápí a že musí být revoluce (nedostatek žrádla hodně práce). Revoluce nastala. Zvířata vy0hnala z formy opilého pana Jones a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocnila vedené farmy. Nastalo období zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stala píseň Zvířata Anglie, jejich heslem věta "čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné". Zvířata stanovila Sedm přikázaní, která musí být dodržována. Mezi nimi byla pravidla o tom, že žádné zvíře nesmí zabít jiní, nikdo nesmí pít alkohol, všechna zvířata jsou si rovna, žádné zvíře nesmí spát v posteli. Nejdříve šlo všechno pěkně-zvířata byla svobodná a pracovala skvěle. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidí hladili, krmili cukrem a zdobili ji hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon. Tato prasata se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo. Lidé se snažili získat farmu zpět, ale zvířata je společnými silami porazila. Nejstatečněji ale bojoval Kuliš. Tato slavná bitva dostala název "bitva u Kravína". Zvířecí farma se má stát vzorem pro okolí. Prasata plánují například zavést elektřinu. Napoleon s Kulišem se mezi sebou začali hádat. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem ostatním zvířatům napovídal lži a překroutil spoustu věcí. Hloupoučká zvířata mu uvěřila, že Kuliš se spolčil s lidmi a v bitvě u Kravína se zachoval velmi zbaběle. Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že větrný mlýn byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují. Mlýn je stavěn třikrát. Jednou totiž spadne, podruhé je zničen lidmi. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě a mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok po roku lepší, a zvířata mu opět slepě věří. Prasata zatím obydlují dům pana Jonese. Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poopravují Sedm přikázaní. Změní například to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata. Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázaní, již zapomněla. Nejoddanější pracovník je kůň Boxer, jehož helem je, že musí pracovat lépe a s chutí. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Zvířata, která umí číst, tohle zjistí, když přijede řeznické auto. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor. Prasata se naučí chodit po dvou a mezi ostatními zvířat prochází s bičem. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popijí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokáží rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama