Král Lávra

20. srpna 2015 v 16:46
Král Lávra
Karel Havlíček Borovský
Autor:
Byl český básník, novinář, ekonom a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Narodil se 31.10.1821 v Borové jako syn venkovského kupce. Jako devítiletý odchází na školu do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Gymnázium studuje v Německém Brodě. Od roku 1838 studoval filozofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly- kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela. Roku založil vlastní Národní noviny, které dosáhly velké popularity. (červen 1849 zakázány) V roce 1848 po potlačení revoluce byl poprvé zatčen a několik dnů vězněn. Během této doby však zvolen poslancem do říšského sněmu a národního výboru. V národním výboru byl poměrně aktivní, ve Vídni však působil více jako novinář než poslanec. Byl vykázán z Prahy a po delší m hledání se i s rodinou usadil v Kutné hoře. V jiných místech totiž odmítali jeho testy tisknout. Havlíček v Kutné hoře založil časopis Slovan, který vycházel 2x týdně. Za svou novinářskou činnost byl Borovský v létech 1851-55 internován v Brixenu v rakouských Alpách, kde napsal satirické skladby Tyrolská elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. V nich napadal absolutismus a světovou i církevní reakci. Zde mu bylo poskytnuto komfortní bydlení se služebnou, Borovský však strádá po rodině, společenském životě a vlasti. Během návštěvy rodiny (manželky a dcery) se nejspíše nakazil tuberkulózou. Je mu povolen návrat do Prahy, krátce poté, ale umírá. Na pohřbu Božena Němcová údajně položila na Havlíčkovu rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví.
Jeho díla:
Beletrie: Obrazy z Rus, Tyrolská elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Epigramy
Žurnalistika: Pražské noviny, Národní noviny, Slovan
Překlad: Mrtvé duše- Gogol
Vliv na jeho dílo:
Inspirace: vychází ze staré irské pověsti (na knihu)
Kritika a její proměny: římskokatolická církev, absolutismus
Další autoři a jejich díla:
Světoví autoři: Čeští autoři:
Viktor Hugo Božena Němcová
Lev Nikolajevič Tolstoj Jan Neruda
Mark Twain Karel Jaromír Erben
Obecná charakteristika:
Doba: 1.vydání 1854- za rakouské nadvlády
Politická situace: národní obrození
Literární forma, druh:poezie, lyricko-epické dílo
Literární žánr:Satirická skladba- využívá komičnosti, výsměchu a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů
Jazyk: spisovný, zastaralý-archaismy, humorný, jazykové prostředky typické pro pohádku -byl jednou jeden
Er-forma
Personifikace
Alegorie- skrytý smysl (můžu si pod ušima přestavit nějakou jinou vadu)
-slohový postup: vyprávěcí
Kompozice: chronologická
Hlavní téma: Na jednu stranu kritika, výsměch hlouposti, omezenosti a zloby, ale na druhou stran je lepší hlouposti a laskavosti než vypočítavosti.
Narážky: na vládu Habsburků u nás
Hlavní postavy:
Král Lávra-starý dobrý král, lidé ho měli rádi, protože je nenechával trpět, byl moudrý a oblíbený, ale měl jeden rozmar- nechával se stříhat jednou za rok a potom holiče nechal popravit
Kukulín- holič, utrápený s potřebou se svěřit
Kukulínova matka- vdova, orodovala za svého syna
Postevníček- pošle Kukulína k vrbě (dává rady lidem
Červíček- hráč na kontrabas
Obsah:
V Irsku vládl král Lávra, který měl oslí uši. Byl sice hodný a oblíbený, nicméně, vždy jednou do roka se nechával holit, a aby holič nevyzradil jeho tajemství o oslích uších, nechal jej pokaždé popravit.
Proto si každý rok tahali holiči los, kdo půjde krále ostříhat. Jednou si los vytáhne Kukulín. Za králem jde Kukulínova matka a žádá panovníka, aby jejího syna ušetřil. Králi se vdovy zželí a Kukulina nenechá popravit pod jednou podmínkou, že nikomu neřekne jeho tajemství.
Jenže Kukulína trápilo, že se s tím nikomu nemůže svěřit. Jednou dostal od poustevníka radu, aby vše řekl vrbě, že se mu uleví. Holič tak učinil.
Král pozve muzikanty z Čech. Cestou však basista pan Červíček ztratil kolíček od basy. Spatřil vrbu, která znala od Kukulína tajemství krále, a z vrbového proutku si vytvoří nový kolíček. Jenže když začal hrát, basa začala najednou bručet: "Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!"
V té chvíli všichni na plese znali odpověď na to, proč panovník nechával stínat hlavy holičům. Lid si, ale zvykl na oslí uši a Kukulín se stal královým stálým holičem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama