Kytice

20. srpna 2015 v 16:48
Kytice
Karel Jaromír Erben
Autor:
Sbírku napsal K. J. Erben, byl představitelem Romantismu v Čechách, jehož hlavním cílem bylo sbírání lidové slovesnosti, aby v duchu romantismu poznal svět a představy a vztahy starých Slovanů. Erben nenapsal jen sbírku kytice ale také Staročeské pohádky, ale ty byly převzaty právě z lidové slovesnosti.
Jeho díla:pouze Kytice
Vliv na jeho dílo: Společnost, venkované, biblické příběhy
Další autoři a jejich díla:
Světoví autoři: Čeští autoři:
Viktor Hugo Božena Němcová
Lev Nikolajevič Tolstoj Jan Neruda
Mark Twain Karel Havlíček Borovský
Obecná charakteristika:
Doba: nedá se určit s povídek ( psal v 19.st)
Politická situace: útlak českého jazyka
Literární forma, druh: poezie, epika občas epicko-lyrické
Literární žánr: balada, pohádka, pověst, legenda
Sbírka obsahuje 13 básní z nichž 2 nezapadají do celkového kontextu a to první a poslední báseň. První báseň je tematicky rozdělena první část vypovídá o smrti matky a o tom jak jí se její děti nemohou smířit s tím že umřela a vyhlížejí jí ve druhé se převtělí do mateřídoušky. Mateřídouška ve druhé části symbolizuje básně které sou později svázané do kytice a autor doufá že se si najde své místo ve světě a najde čtenáře, kterým se bude líbit a pak poslední báseň s názvem Věštkyně která zvěstuje příchod lepších časů do českého království ale až za dlouhou dobu.
Obsah:
Kytice
Zemřela matka a po ní zůstali sirotci, kteří každé ráno navštěvovali matčin hrob. Matce bylo dětí líto, a proto se změnila v malý kvítek. Děti v tomto kvítku poznaly svou matku a nazvaly jej mateřídouškou.
Poklad
Žena s dítětem šla do chrámu Páně. Několik kroků od kostela spatřila skálu a v ní svit. Došla ke skále. Odhodlala se sejít dovnitř a viděla plnou hromadu zlata. Nejdřív si chtěla nabrat jen trochu, ale neodolala a začala si brát, co unesla. Dítě nechala ve skále. Zlato jí bylo milejší. Ale jak odnášela další zlato, skála zmizela a dítě s ní. Zlato se proměnilo v kamení. Žena se lekla a začala hledat své dítě. Byla nešťastná, smutná a pořád hledala dítě. Až byla v kostele Krista Pána mučení, skála se zase objevila. Žena do ní vběhla, vzala své dítě a na zlato se už nepodívala. Už ji nelákalo zlato, ale měla své dítě.
Svatební košile
Jedna panna zůstala sama a čeká na svého milého, který je v cizině. Už ušila košili a milý se ještě nevrátil. Náhle někdo zaklepal na okno. Panna poznala svého milého. Milý ji zavedl na hřbitov a řekl, aby přeskočila zeď. Panna se schovala v márnici. Ráno ji lidé v márnici našli.
Polednice
V baladě Polednice se vypráví o matce, jejíž dítě pořád křičelo. Matka dítěti vyhrožovala, že na něj pošle polednici. V poledne polednice opravdu přišla. Matka se lekla, vzala dítě na klín a přitiskla chlapce k sobě. Jakmile polednice po dítěti vztáhla ruku, matka omdlela. Když se otec vrátil, matku ještě vzkřísil, ale dítě bylo udušené.
Zlatý kolovrat
Král zabloudil v lese při lovu. Přišel k chaloupce. Zaklepal a prosil o vodu. Dívka mu ji donesla. Král dívce řekl, že si ji vezme za ženu. Matka chtěla dát králi svou vlastní dceru, ale pán nechce. Na cestě do hradu, matka v lese usekla nohy a vypíchla oči nevlastní dceři Dorničce. Králi dala svou druhou dceru. Dorničku v lese našel stařeček. Stařeček poslal pachole na hrad vyměnit zlatý kolovrat a přeslici za oči a nohy. Když se král vrátil z války, chtěl, aby jeho žena upředla zlatou nit. Kolovrat zpíval o tom, jak matka krále ošidila. Když to král uslyšel, matce a její dceři udělal to, co ony udělaly Dorničce. Potom jel pro Dorničku ke stařečkovi.
Štědrý den
Děvčata se na přástkách chtěla dovědět o své budoucnosti. Hana uviděla za štědrovečerní noci svého Václava. Marie uviděla kostel, ve kterém byla rakev. Obojí osud se stal. Příští rok při přástkách chyběly dvě osoby. Jedna se vdala a druhá odpočívá na hřbitově.
Holoubek
Vdova se brzy po smrti manžela vdá. Nad hrobem jejího manžela sedává neustále holoubek, který vdovu obviňuje, že svého manžela otrávila. Vdova nadává, ať toho nechá, že jí praskne hlava. Nakonec si asi uvědomí, že holoubek má pravdu, a druhý den ji najdou mrtvou.
Záhořovo lože
Záhoř je vrah, který zabíjí pocestné. Jednoho dne chce zabít mladého poutníka, ale ten mu řekne, že jde do pekla, pro úpis se svou duší. Záhoř ho nechá jít pod podmínkou, že mu potom věrně popíše peklo. Když se poutník vrací zpět, popíše Záhořovi, jaké tam na něj mají uchystané mučící lože - "Záhořovo lože". Poutník se lekne, a začne litovat toho, co kdy provedl, a celý zbytek života se modlí a činí pokání. Nakonec je mu udělena milost, a dostane se do nebe.
Vodník
Dívka šla vyprat prádlo a vodník ji chytil. Musela si ho vzít za muže. Dívka prosila vodníka, aby ji pustil ke své matce, on však nechtěl, protože jí nevěřil. Nakonec jí to dovolil, ale musela v jezeře nechat dítě. Před klekáním se vodníkova žena zase musela vrátit. Přišel večer, ale žena se nevracela. Vodník ji volal. Matka dívky ji však nechtěla pustit. Řekla mu, aby přinesl dítě na jejich práh. Vodník dítě přinesl, ale mrtvé. Zabil ho, protože jeho žena nepřišla do jezera.
Vrba
Tato balada pojednává o ženě, která byla ve dne živá a zdravá a v noci měla život ve vrbě. Manželovi to bylo divné, a proto se šel poradit s babkou. Babka mu prozradila. Manžel chtěl, aby i v noci byla jeho žena živá a vrbu podťal. Vtom uslyšel zvonit zvony. Ve vsi se ptal, kdo zemřel a lidé mu řekli, že při práci jeho žena padla jako podťata. Manžel šel k vrbě a ptal se, co má dělat. Vrba odpověděla:
*)
"Dej mne z vody vytáhnouti, Když se bude kolébati,
osekej mé žluté proutí, matka bude jej chovati,
dej prkének nařezati, proutí zasaď podle vody,
kolébku z nich udělati, by nevzalo žádné škody,
na kolébku vlož děťátko, až doroste hoch maličký,
ať nepláče ubožátko, bude řezat píšťaličky,
na píšťalku bude pěti,
se svou matkou rozprávěti!"
*) Vypsal jsem celou báseň, jelikož jsem nenašel slova vhodná ke shrnutí a správnému zachycení básně.

Lilie
Umře žena, a přeje si být pochována někde u lesa a ne na hřbitově. Na jejím hrobě později vyroste Lilie, a její bývalý manžel si ji odnese domů, a rozmlouvá s ní jako by byla živá. Jednoho dne odjede, a jeho matka květinu, než se vrátí, Lilii zahubí. Syn ji zato proklíná.
Dceřina kletba
Matka zabila své dítě, a je smutná. Prokleje za to svou matku, že ji nechávala volnou ruku, a rozmazlila jí.
Věštkyně
O věštkyni, která věští o Přemyslu oráčovi, Libuši, a jiných historických událostech českého národa.
Můj celkový pocit z této knihy je, že je velice drastická. Já mám radši komedie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama