Říkali mi Leni

20. srpna 2015 v 16:52
Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
Autor:(1907-1999) byla česká spisovatelka, filoložka a překladatelka. Narodila se v Českých Budějovicích, kam se vždy vracela a kde také zemřela. Vystudovala reálné gymnázium v Českých Budějovicích, poté studovala filozofii a literaturu v Praze a Paříži. Od roku 1932 učila na gymnáziích v Českých Budějovicích, Praze a v Sušici, od konce čtyřicátých let přednášela českou literaturu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Od roku 1962 se plně věnovala literatuře. Spolupracovala s rozhlasem, s celou řadou novin a časopisů, překládala a psala knihy pro dospělé čtenáře i pro děti. Napsala také mnoho učebních textů k dějinám naší literatury a stala se docentkou české a slovenské literatury a literatury pro mládež, na Pedagogické fakultě v Budějovicích vedla katedru filologie. Debutovala románem Bezbranný vítěz (1947), v němž čerpá z období okupace a líčí život mladé ženy, jejíž partner byl zatčen gestapem.
Snad největšího úspěchu dosáhla autorka svou knihou Říkali mi Leni. Byla původně napsána pro dospělé čtenáře (1948; pro mládež přepracována 1959). Když pomineme dnes již časově historické zasazení příběhu do poválečného období a motiv druhé světové války, hodnoty knihy jsou stále nadčasové. Křehký a dojímavý, nikoliv však sentimentální příběh vychází opakovaně a knize se dostalo zaslouženého uznání i v zahraničí, byla přeložena do angličtiny, dánštiny, japonštiny, lužické srbštiny, slovenštiny, slovinštiny, švédštiny, ruštiny, ukrajinštiny, vyšla také v Německu, USA i Velké Británii.
Bezděková se ve všech svých dílech jeví jako citlivá pozorovatelka dětského světa, snaží se proniknout pod povrch a zachytit dětskou psychiku.
Její díla:Štěstí přijde zítra, Prázdniny v Tanapu, Marta věří na zázrak
Vliv na jeho dílo: Osudy dětí a 2.světová válka
Další autoři a jejich díla:
Světoví autoři: Čeští autoři:
Pierre Boulle (Most přes řeku Kwai) Anna Franková
Imre Kertész (Člověk bez osudu) Oto Pavel (Smrt krásných srnců)
William Golding (Pán much) Karel Poláček (Muži v ofsajdu)
Obecná charakteristika:
Doba: po 2.světové válce Německo
Politická situace: Snaha o nápravu Německa po Hitlerově moci
Literární forma, druh: próza
Literární žánr: román
Jazyk:
-slohový postup: vyprávěcí
Kompozice: chronologická
Hlavní téma: Hlavní myšlenkou tohoto díla bylo vyjádřit útrapy a život dětí na převýchově v Německu, bezcitnosti, se kterou někdo dokáže přetrhat vztahy mezi rodiči a dětmi. Bezcharakternost některých lidí té doby. Typický příkladem je strýc Otto. Je to ten typ člověka, na kterého je každý režim krátký. Ale ne všichni Němci souhlasí s minulosti a se vším, co se stalo. Učitel Baum si je vědom viny svého národa a hřích spáchaný na Leni považuje za nejsurovější stránku v černé knize své země.
Hlavní postavy:
Leni: děvčátko, které se necítí milované, nezapadá do rodiny, smutná, odstrčená, odhodlaná, náviděná
Babička: milá, hodná, antifašistická, stesk po ztraceném synovi, rozumná, přijímá porážku Německa
Strýc Otto- fašista, hraje to na všechny strany, zlodějíček, prolhánek, nesympatický člověk, úskočný
Matka- fašistka, naivní, miluje pouze své dítě, úskočná, věří že Německo znova povstane
Bratr Raul- rozmazlený spratek, vysoké sebevědomí, egoista, co slíbí dodrží, chce být středem pozornosti, vůdcovský typ, roztěkaný, ovlivněný fašismem, zahleděný do sebe
Pan učitel- milý, hodný, starostlivý, spravedlivý, přiznává prohru Německa a některé činy své země odsuzuje, věří v dobro
Obsah:
Celý příběh se odehrává po druhé světové války. Hlavní hrdinkou je Leny Freiwaldová. Žije v německé rodině s matkou, babičkou a bratrem Raulem. K matce, zapřisáhlé nacistce, nechová příliš láskyplné city a s bratrem má společnou jednu věc: nenávist k strýci Ottovi. Jediný člověk, jehož má opravdu ráda je babička. Za války přišla o syna. V Německu je teď bída a Lenina rodina je chudá. Leni je skoro bez hraček, hraje si jen s vystřihovanými papírovými panenkami. Jedné dala české jméno Jarmila. Na jméno Jarmila přišla jednou, když jí babička vyprávěla o jedné české paní, již potkala v Karlsbadu (Karlovy Vary). Leni se svým vzhledem i povahou velmi liší od své rodiny, a když jednou uslyšela rozhovor mezi matkou a strýcem, zapátrala ve své paměti a začne mít podezření, že do své rodiny nepatří. Za nedlouho najde na půdě kufřík s nápisem MADE IN CZECHSLOVAKIA, ve kterém objeví panenku v kroji, o které neví, že pochází z Čech. Tohle Leni naprosto utvrdí ve své předtuše o svém původu.
Ve škole se slaví mikulášská besídka. Leni dostane od spolužačky Anne Loreové psaníčko, v němž je napsáno, že Leni není žádná Freiwaldová, ale cizí halant, kterého našel někdo na nádraží. Leni je zoufalá a nešťastná. Připadá si všemi opuštěná. Leni jednou vyslechne náhodný rozhovor mezi matkou a babičkou, kde slyší, že je slováckého původu a že její otec nežije, ale matka by měla žít v Československu.Za pár dní Američané odvedou chlapce ze sousedství, jenž byl do Německa přiveden na převýchovu. Leni se tedy rozhodla oznámit Američanům, že je z Československa, a tam že žije její matka. Při sáňkování se náhodou seznámí s americkým vojákem, kterému poví svůj příběh. Jdou spolu na americký úřad péče o děti a mládež. Zde Leni znovu dovypráví příběh důstojníkům, kteří přinesou seznam pohřešovaných československých dětí. Lenino jméno ale v seznamu není. Leni prosí o pomoc svého antifašistického učitele pana Brauma. Učitel píše dopis tetě bývalé Leniny spolužačky, jež se před časem odstěhovala do Prahy. Za pár dní přijde dopis, kde píše, že v Klatovech žije u svého otce paní Sýkorová a že není pochyb, že Leni je její dítě. Leni se chystá na cestu do svého skutečného domova. Rozloučí se s učitelem, svou kamarádkou a vojákem. Babičce na rozloučenou napíše dopis, kde píše jak ji má ráda. Získá zpět své jméno Alena Sýkorová a povolení odcestovat. Když vystoupí z vlaku uvidí krásnou ženu, svou matku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama