Na západní frontě klid

1. září 2015 v 19:58
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque
Autor:Německý spisovatel a dramatik, vlastním jménem Erich Paul Remark, se narodil v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v "kolébce fašismu", popisuje ho jako "rakovinu tohoto století".
Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském plátku, pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal světoznámým spisovatelem.
V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou. Jejich manželství však trvalo pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska. Po nástupu nacismu v r. 1933 byly jeho knihy vyhlášeny za "zvrhlé umění" a veřejně páleny, o­n sám byl v roce 1938 zbaven německého občanství. V roce 1939 emigroval do USA a v následujících letech žil střídavě v Americe a ve Švýcarsku. Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu na jezeře Maggiore. V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina. Zemřel 1970.
Jeho díla:Tři kamarádi; Vítězný oblouk; Čas žít, čas umírat; Jiskra života
Vliv na jeho dílo: 1. světová válka, automobilové závody, 2.světová válka
Kritika a její proměny: chtěla se zavděčit průměrnému čtenáři, často propadal sentimentalitě
Další autoři a jejich díla:
Světoví autoři: Čeští autoři:
Ernest Hemingway (Stařec a moře) Karel Čapek
Romain Rolland (Petr a Lucie) Jaroslav Hašek
Henri Barbusse (Oheň) Karel Poláček
Obecná charakteristika:
Doba: 1.světová válka na západní frontě a v Německu
Literární forma, druh: próza
Literární žánr: válečný román částečně autobiografický
Jazyk:
· spisovný jazyk
· autobiografické prvky
· ich forma, závěr er forma o Pavlově smrti
· zúčastněný vypravěč
· vypravěč "svědek"
· autor komunikuje se čtenářem málo
· s jednou postavou je autor víceméně ztotožněn
· přesvědčivé líčení
· vypravěč je součástí příběhu
· hovorový jazyk v přímé
-slohový postup: vyprávěcí
Kompozice:
· 12 kapitol
· chronologická kompozice
· mozaika epizod
· převažují autorovy monology
· znaky reportážní a věcně dokumentaristické prózy
Hlavní téma:
· celkové téma -život vojáků za I. Světové války
· hlavní téma- příběh Pavla Bäumera
· vedlejší téma - vztahy mezi vojáky
· motiv- návštěva francouzkých dívek
· epizoda -vztah Tjadena s Himmelstosem
Hlavní postavy:
PAVEL BÄUMER- mladý chlapec, který pod nátlakem učitele spolu s ostatními spolužáky narukuje. Zažívá hrůzy války a vzhledem k jeho věku je pro něj těžké se přes ně přenést. Je však inteligentní, před válkou studoval gymnázium. Snaží se nepřipouštět si hrůzy války, ne vždy to však jde.
STANISLAV KACZINSKY- přezdívaný Kat, je starší než Pavel, Pavel s ním má velice blízký vztah. Má výborný šestý smysl a vždycky Pavlovi pomůže, hlavně co se týče hledání jídla. Velitel roty.
Spolužáci KEMMERICH, KROPP, LEER, MÜLLER
TJADEN- vyžívá se v pomstě Himmelstossovi
HIMMELSTOSS- uzurpátorský cvičitel, kterému to mladí vojáci rádi oplatí, když se pro nedostatek vojáků dostane také na frontu
Obsah:
Zuří 1. světová válka. Nic netušící mladí studenti gymnázia se pod ideologickou masáží třídního učitele nechávají zapsat na vojnu. V tu chvíli si nikdo z nich nedokáže představit, co je na frontě čeká. Realitu si začínají uvědomovat v přípravných kasárnách. Desátník Himmelstoss je tyranským způsobem cvičí jak bojovat a přežít ve válce. Sám však na frontě nikdy nebyl, proto je jeho výcvik spíše psychický teror.
Po tvrdém výcviku jsou převezeni na západní frontu-ve Francii. Střídají se období poklidně strávená v táboře s obdobími, kdy tváří v tvář palbě a smrti neuvěřitelně trpí, jak fyzicky, tak psychicky. prvním silným okamžikem je návštěva jejich kamaráda Kemmericha v nemocnici. Má amputovanou nohu. Podle jeho pobledlé tváře je všem jasné, že František už dlouho živ nebude. I přes to ho povzbuzují. Zařídí mu morfium, aby se už netrápil. Jeden z přátel si může vzít jeho boty. Po čase jsou převeleni opět na frontu. Jsou zde i nováčci, kteří neprošli kasárnami. Teprve teď se projevuje důležitost těchto výcviků. Mladí a nepřipravení vojáci velmi rychle umírají, jsou k smrti vyděšení a snaží se nesmyslně uniknout ze zákopů skrz hustou palbu.
Pavel dostává dovolenou. Těší se, že konečně potká rodiče a sestru. Čím blíže je domovu, tím méně se těší. Doma je vroucně přivítán, maminka je však velmi nemocná. Situace rodiny je celkově špatná, hlavně vlivem války. Lidé se Pavla vyptávají, jak zlé to na frontě je, říkají mu, jaký je hrdina, on si tak však vůbec nepřipadá. Pavel si v tu chvíli uvědomuje, že už nikdy nebude schopen zapojit se do normálního života. Tuší, že je ztracenou generací, že válka v nich ubila vše dobré, každou naději. S rozporuplnými pocity se vrací na vojnu.
Postupem války Pavel přichází o své přátele. Nejlepším přítelem se mu stává Kat. Po jednom útoku je kat zraněn. Má průstřel nohy, proto nemůže chodit. Není nikdo, kdo by ho na nosítkách odnesl do obvaziště. Pavel ho proto bere na ramena a kvůli zhoršujícímu stavu kamaráda se rozhodne běžet palbou. Když zcela vyčerpaný doběhne na obvaziště, zjistí, že jeho poslední kamarád zemřel, protože ho trefila střepina. To Pavla zlomí.
"Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, ze se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid. Klesl tváří k zemi a ležel, jako by spal. Když ho obrátili, bylo vidět, že se nemohl dlouho trápit, výraz jeho obličeje byl tak klidný a vyrovnaný, až se zdálo, jako by byl málem spokojený, že to vzalo takový konec."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama