Sedím...

13. června 2016 v 19:28
Sedím v bohutném rudém zároveň heboučkém křesle, zabalená v koskované dece s hrnkem kávy v ruce. Mohla bych se koukat na šlehající plameny v krbu, hledat informace či hrát si na notebooku nebo jednoduše sledovat TV. Ano, tohle vše a více činností bych mohla dělat. Jenže to ne. Momentálně mě fascinuje bouře za oknem.
Nechápu proč. Vždyť zní mám strach, který počíná dnem, kdy do domu uhodil blesk s ohlušujícím hromem. Děsím se již při slově bouřka, ale proč tě necítím to děsivé mravenčení na zádech? Proč se mi líbí ten výhled přes francouzská okna? Chci si snad přivlastnit nějkou vlastnost blesku? Nezávidím mu? Ale co? Sílu? Svůj hlas? Nevím. Nahání mi to strach, nevím co se to se mnou děje...
Možná ta osamnělost, neporozumění od přátel rodiny. Co já vím. Vím, že jsem samotář, ale proč mi to najednou tak vadí? Vždyť takto žiji už dlouho, nikdy to nemělo takoví vliv. Možná jen po pubertě více závidím svým přátelům jejich spřízněné protějšky. Mají se komu svěřit, hádat se, bavit se, pochopit jeden druhého. Mohou cokolik, přitom jsou spolu, smějí se, brečí, jsou šťastní, zatím co já tu sedím zahleděná do bouře... Do divoké osomnělé bouře a přemýšlím, co s ní mohu mít společného ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucie. Lucie. | Web | 13. června 2016 v 19:40 | Reagovat

Pěkně napsané. Sakra, bouřka, kde? Už na ní čekám pěkně dlouho a ona ne a ne přijít!

Máme stejné pocity v poslední době. Líbí se mi Tvůj blog. Nechtěla bys spřátelit? :O:)

2 Łucie. Łucie. | Web | 16. června 2016 v 18:27 | Reagovat

Nevadí, napíšu si tě do AFFíků :D:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama